Návraty ke kořenům

Nakonec jsme toho v běhu dnů nestihli o projektu moc napsat…

Projekt samotný mířil na několik zajíců najednou. Dostat do školy techniku (výbornou kameru, výkonný notebook, software ke stříhání videa, mikrofon a tyč na něj), která by byla za normálních podmínek naproto nedostupná. Druhý, rovnocenný cíl bylo seznámení se se slavným rodákem. Třetím, snad trochu implicitním cílem bylo neformální setkání mokrolazeckých občanů. Všechny tři cíle se nám povedlo splnit velmi dobře.

Téměř všechny části našeho putování lze vysledovat v našem dokumentu.

Putování začal standardní sběr dat. Děti měly za úkoly vyzvědět doma něco o Ivu Žídkovi a informace zapisovat na nástěnku. Mezitím jsme se již se žáky 4. a 5. třídy učili obsluhovat kameru a taky dovednosti dobrého tazatele. Holky z páté třídy (Bára Kostřicová, Lucka Peterková a Andrea Marková) natočily rozhovory s pamětníky.

V prosinci jsme se vydali do Českého Rozhlasu, kde jsme získlali některé z nahrávek pana Žídka, se kterými děti pracovaly v hodinách hudební výchovy – jako například markýrování zpěvu árií z Prodané nevěsty. Na jaře za námi přijel synovec pana Iva Žídka, Dan Žídek, který nás seznámil s mokrolazeckými domy patřících kdysi rodině Žídkových.

Děti z první třídy jely na cyklovýlet do Kravař, jehož cílem byl rodný dům pana Žídka. Cele putování Po stopách Ivo Žídka jsme zakončili výletem do Prahy, v níž strávil větší část své kariéry. Pan Ivo Žídek byl i ředitel Národního divadla, proto jsme si besedu s panem Ivo Žídkem mladším domluvili právě sem.

Pravým vyvrcholením našeho projektu pak byl filmový festiválek v Obecním domě v Mokrých Lazcích, kde účast i díky oslavě Svátku matek přesáhla naše očekávání. Ještě jednou děkujeme za vaší účast a těšíme se na podobné projekty v budoucnu.